04.11.2017 09:01
Rubrika: Komentáre
Od: Šimon Krutil

Prezident a jeho aktuálne postavenie

Abychom mohli analyzovat a lépe pochopit aktuální dění kolem prezidenta Andreje Kisky, jeho napjatého vztahu s premiérem a potažmo dovozovat jaké důsledky by tato kauza mohla mít nejen na prezidenta samotného, ale možná i na současnou vládu a dění na politické mapě Slovenska jako takového, včetně možného vyústění do předčasných parlamentních voleb, musíme se nejdříve krátce vrátit do let 2012 až 2014.


Prezident SR - Andrej Kiska

 

V tomto období probíhala nejdříve předvolební a od 28. února 2014 ostrá volební kampaň kandidátů na úřad prezidenta Slovenské republiky. Do prvního kola voleb šlo celkem 14 kandidátů. Andrej Kiska ohlásil svou kandidaturu jako vůbec první v říjnu 2012 a zpočátku jeho osobě téměř nikdo nepřikládal žádnou váhu. Do kampaně vstoupil z podnikatelského prostředí, tvrdý business v roce 2005 opustil a vyměnil jej za působení v neziskové organizaci Dobrý anjel, kterou založil společně se svým kamarádem. Jak uvádí jeho životopis zveřejněný Kanceláří prezidenta SR, motivací pro vstup do kampaně bylo rozhořčení nad stavem slovenské společnosti a nad tím, jak tradiční politici opomíjí problémy skutečných lidí. Byl kandidátem nezávislým a nestranickým, s politikou neměl prakticky žádnou zkušenost, co mnozí chápali jako handicap a jeho velkou slabinu.

V prosinci 2013 svou kandidaturu oznámil předseda dodnes nejpopulárnější politické strany na Slovensku Smer – Sociálna demokracia, Robert Fico. Zdálo se, že je kandidátem nejsilnějším, s největší voličskou podporou a tomu odpovídaly i předvolební průzkumy. Popularita Fica stabilně oscilovala kolem hranice 40ti procent. Andrej Kiska začínal v lednu 2013 s pouhými 5,8 procenty, podle průzkumu agentury MVK z ledna 2014 by získal 13,2 procenta hlasů, zatímco R. Fico 40,1 procent. Fico si tedy věřil, průzkumy jasně očekávaly jeho vítězství, ale druhé kolo volby poslalo do prezidentského křesla naprosto nečekaně Andreje Kisku. Pro Fica byla porážka velkým zklamáním. Přesto, že tito muži zastávají téměř ve všech otázkách velmi odlišné názory, po dlouhou dobu se zdálo, že jejich vztahy, alespoň navenek, jsou korektní. Jak prezident, tak premiér se vyhýbali otevřeným střetům a výpadům a linka prezident-vláda byla funkční a pragmatická. Prezident si v úřadě do září 2017 dle politologů, médií i široké veřejnosti vedl nad očekávání dobře, jeho popularita v zemi je vysoká a mezinárodní kredit velmi pozitivní.

Ke zlomu a otevřenému střetu došlo až na podzim letošního roku, přesněji 11. září (pomineme  letošní dřívější mediální přestřelku mezi ministrem vnitra Kaliňákem a prezidentem Kiskou kolem údajného zneužívání vládní letky k prezidentovým cestám domů, i když byl původně přímo ministrem vyzván, aby letadlo k těmto cestám využíval). Celou současnou kauzu odstartovalo několik anonymních udání z mailové adresy registrované na Ukrajině, které byly zaslány do vícero redakcí slovenských printových i online médií. Udání obsahovala protokoly o daňových kontrolách, vykonaných ve společnosti KTAG, která patří prezidentovi Kiskovi a jeho bratrovi Jaroslavovi. Finanční správa i policie šetřili firmu pro podezření na daňový delikt, jinými slovy krácení daně, ve výši přes 27 000 eur. Inspektoři zjistili, že KTAG v rozporu s předpisy zahrnula do svých výdajů za rok 2014 i částku 136 000 eur, které byly použity na propagaci Kisky právě v prezidentské předvolební kampani a tímto způsobem KTAG daň z příjmu zkrátila. Společnost pochybení přiznala a zmiňovanou částku i s penále uhradila. Prezident veřejně reagoval okamžitě, cituji:“ Nie som daňový úradník, audítor ani právnik – vychádzal som z toho, že ekonomické oddelenie KTAG potvrdilo, že účtuje správne. Krátce nato, 14. září média přinesly další zprávu o nové daňové kontrole, tentokráte zaměřené na účetnictví roku 2013. Tři dny po zveřejnění prvních informací zavěsil prezident na svůj facebook emotivní video, ve kterém říká, že se v těchto dnech rozhoduje, zda Slovensko je nebo není mafiánským státem. Je podle něj nepřijatelné, aby se utajované dokumenty (vyšetřování ještě neskončilo), používali proti občanům země. Ve videu vyzval ministra financí Kažimíra, pod kterého resort daňové správy patří, aby únik dokumentů vysvětlil. V rozhovoru pro ekonomický časopis Trend uvedl, že množící se obvinění směřující k jeho osobě můžou souviset jak s blížícím se termínem prezidentských voleb (budou se konat za rok a půl), tak se snahou některých politických subjektů překrýt své kauzy (Bašternák, Kaliňák, Váhostav etc.). V rozhovoru doslova řekl: „Vláde prekážam a toto je dôsledok“. Případ doposud neustále nabírá na obrátkách, premiér nepřímo označil prezidenta za daňového podvodníka, prezident na oplátku obvinil premiéra ze lži. Do dění byl zavlečen premiérem i 2 roky starý soukromý rozhovor prezidenta s generálním prokurátorem Čižnárem, u kterého měl podle Fica prezident „lobbovat“ za svou daňovou kauzu-šlo o vratky DPH. Generální prokurátor tvrzení premiéra vyvrátil a přímo popřel, že by Kiska od něj cokoliv žádal.

Kauzou se dnes a denně zabývají televize, deníky od bulváru (Nový čas) po názorová (Denník N, Sme, Pravda), rádio i internetové portály, poměrně podrobně je kauza sledována i v českém mediálním prostředí (např. správy ČTK, Echo24, novinky.cz, týden.cz).

Týdeník .týždeň v tomto týdnu věnuje tématu nejen editoriál Štefana Hríba, ale na devíti stranách v článku nazvaném Prečo chce Fico zničiť Kisku? dává prostor k diskusi bývalému kandidátovi na prezidenta Františku Mikloškovi, zakladatelce Aliancie Fair-play Zuzaně Wienk a analytikovi Mariánovi Leškovi. Rád bych dnes vedl diskusi nad otázkami, které se v tomto příspěvku řeší. Dovolte tedy první bod-diskutéři se shodují, že konflikt mezi prezidentem a premiérem byl očekávatelný. Marián Leško k tomu říká: „Dalo sa očakávať, že ku konfliktu skôr či neskôr príde, lebo príliš veľa osôb malo záujem na tom, aby konflikt vznikol a polarizoval spoločnosť. Polarizácia je totiž hlavný nástroj na to, aby sa mobilizovali ľudia, aby niekoho podporovali a niekoho zatracovali“. 

Shoda v článku panuje i v tom, že k posouzení kauzy je potřebné mít více informací. Nezpochybnitelné však je, že chyba v účetnictví nastala a prezident musel penále zaplatit. Měl by vyvodit pro sebe další důsledky a odstoupit? Leško argumentuje, že pouze v případě, že se prokáže úmysl obrat stát o peníze

 

Autor: Šimon Krutil, 2.ročník , Bc. štúdia, CUP KP TnUAD