27.03.2017 09:39
Rubrika: Pohľad zo zahraničia
Od: Ondřej Hlubek

Jak vypadá lentokonesuihkuturbiinimoottoriapumekaanikkoaliupseerioppilas???


Všichni mí slovenští kámoši mě varovali před finštinou, jeden z nich dokonce říkal: „Ondrej, veď ta fínština, to je ako maďarčina, a Fínsko to je druhé Maďarsko, prečo sis nevyberal Švédsko alebo Nórsko?“ Naštěstí, pro všechny hrdé Slováky, je finština úplně jiná. Krásnější, a zpěvnější. Patří sice do skupiny ugrofinských jazyků, jen se v pomyslném jazykovém rodokmenu hned na první příčce rozděluje. S maďarštinou má podobnou skladbu slov. Jedná se o jazyk aglutinační, to znamená, že ke kořenu slova se přidávají předpony, přípony, koncovky, další slova a pak vznikne taková slátanina, jako je to, slovy Seznamu.cz, hustěmagakrutopřísně dlouhé slovo v nadpisu. Aneb čím víc proužků, tím víc Adidas. Pokud by vás zajímalo, co ono slovo v nadpisu znamená, tak je to armádní hodnost finské armády, něco ve smyslu: neatestovaný student na důstojníka mechaniky pomocných systémů leteckých proudových motorů. Opravdu bych chtěl tohoto člověka potkat, asi bych ho začal litovat, jelikož i Finové mají s tímto slovem problémy.

Ostatně všechna finská slova jsou poklad. Co se týče výslovnosti, je to celkem jednoduché, většina slov se čtou tak, jak se píšou, jen je zde pár jazykových pravidel, ale ty se dají pomoci tety Wikipedie naučit, tudíž není problém cokoliv přečíst. Druhá stránka mince však skrývá jedno velikánské úskalí, a to jest, že na devadesát devět procent není slovo podobné ani latinskému, ani anglickému či francouzskému. Například takové slovo centrum. Pokud bych v Británii, Francii, Německu, či na Slovensku šel do centra města, tak bych šel po šipkách s názvem Centre, Zentrum, Centrum, atd. atd., to ve Finsku byste našli tuto ceduli maximálně v bilingvální oblasti u Helsinek, kde je druhým jazykem švédština. To v Joensuu musíte spoléhat na lidi, co umí anglicky (těch je tady většina) nebo hledat šipku se slovem keskusta. A to není vše, dost Slováků mi říká: „Proč, vy Češi, máte ta divná jména měsíců?“. Jsem rád, že můžu říci, že nejsme sami. Finština je má taky, a celkem vtipně znějí: tammikuu, helmikuu, maaliskuu, huhtikuu, toukokuu, kesäkuu, heinäkuu, elokuu, syyskuu, lokakuu, marraskuu, joulukuu.  Kam se hrabe český duben nebo listopad.

Naštěstí ve finštině existuje jedno univerzální slovíčko, a to je kiitos (čti kítos), je to děkuji nebo ve frázích prosím. Tudíž jednoduchá věta: Olut, kiitos! znamená: Pivo, prosím!. Kiitos můžete používat kdykoliv, kdekoliv, a nejméně jednou denně jej použijete. Ještě je dobré znát slovíčko Terve, něco ve smyslu anglického Hello. Tudíž má konverzace u pokladny v obchodě je stavěna na těchto dvou slovech, a celou dobu se modlím, ať se mě na něco prodavačka nezeptá, jelikož pak musím, chtě nechtě, odkrýt svoji identitu a začít mluvit anglicky, jelikož zde má zásoba končí.

Musím však říci, že jsem se naučil i jiná užitečná slovíčka. Jako správný student chodím na yliopisto (čti üliopisto, tj. univerzitu), v mém případě na tu Itä-suomen yliopisto (tu známou, Východofinskou), když má člověk hlad, zajde si do ravintola (restaurace/menzy), dá si juotmat (pití) a někdy i kahvi (kávu). Na kahvi je nejlepší zajít do kahvila (kavárny), tam chutná, ta finská překapávaná, nejlépe. Když chce mít student klid na učení, využije služeb kirjasto (knihovny), když si chce člověk zasportovat, navštíví klub jménem Sykettä (tepová frekvence). Ale dejte si všichni huomio (pozor) na tuto frázi: Ylipaine vakuumisuodattimessa! Aneb tato věta vám vyběhne na displeji sušičky prádla, když si ji nenastavíte do angličtiny, jako já, a pomačkáte co se dá. Naštěstí se po přetlaku vakuového filtru sušička vypla a pak po následném otevření a zavření dveří zase rozjela.

Finština je sice hezký jazyk, ale opravdu si někdy v duchu říkám zlatá slovenština, ta je pro mě opravdu sexy jazyk. No není nic úžasnějšího, když na vás slovensky promluví nějaká Katka, Klavdika nebo Táňa ;-)

Erasmu zdar!!!
kiitos